Dobré ráno, Playa Carrillo!
"Žijeme len raz, práve tu a práve teraz, slnko svieti rovnako na všetkých z nás, tak sa nemrač, ale zabudni na stres, zabudni, čo tu bolo včera, dneska je tu ďalší deň, voda, slnko, párty, relax." Pura Vida!
Relax den. Žádný stres. Voda, slnko... 33°C. Pohoda. Tak to má být. Kostarika plnými doušky.
Stanou se z nás asi ornitologové. Ráno u snídaně pozorujeme ptáky na zahradě - kolibříka, přelet papoušků zelených (je to jen náš pracovní název, Gabča ale trvá na tom, že je to Amazoňan) a dalších ptáků. Ti nejmenší vydávají nejpodivnější zvuky. V dáli je znova slyšet nejhlučnějšího savce na světě - vřešťana. Snídaně je kostarická tak napůl. Vajíčko zůstalo, gallo pinto zmizelo. Něco škrábe o střechu, nejdřív vykoukne zezdola Lukáš, pak seshora leguán.
Pacifické pobřeží je známé především vynikajícími podmínkami pro surfování. Velké vlny, dostatečně silný vítr a slunečné počasí. Playu Carrillo si ale vybíráme právě proto, že na poloostrově Nicoya je jedna z mála, které se surfaři vyhýbají. Vlny stejně byly. Přesto vytahujeme šnorchlovací výbavu a vrháme se do vln s naší kamerkou GitUp2.
Se záběry jsme spokojeni, s podmořským světem nikoliv. Vlny jsou nějak větší. Gabča se soustředí na dobrý záběr. Na kameře. Vlna se taky chystá na dobrý záběr. Vlna v záběru válcuje Gabču. "Nemám brýle." "Vidím." Potápěčské brýle jsou pryč. "Támhle jsou!"
V poledne utíkáme před sluncem do La Posady. Užijeme si aspoň trochu výhledu z terasy pokoje. "Tam je leguán! A tam je druhý! Asi se budou prát, divně kýve hlavou." Leguáni jsou tři. Na zahradě. Čtvrtý od rána na střeše. Kluci se už asi prali, tomu ze střechy chybí kus ocasu. Gabča je honí po zahradě s Canonem v ruce. "Ten velký by na mne normálně zaútočil. Otevřel tlamu...".
Nejbližší benzínová stanice je vzdálená 11 km. Mohlo to být i horší. Odkrojujeme kilometr po kilometru s napětím a vědomím, že to může být ten poslední. Štěstí se kloní i teď na naši stranu. "Full". Jasný pokyn pro pracovníka pumpy. Full je nakonec 46,06 litrů. Konečně můžeme v autě zase zapnout i klimatizaci.
Cestou zpátky do Playa Carrillo se zastavujeme u její větší sestry Playa Samara. Na doporučení Lonely Planet ochutnáváme cinnamon sticky bun v místní pekárně Roots Bakery. Na pláži je víc rušno. Projdeme se aspoň kousek. "Lucas!" Lukáš se otáčí a pán ukazuje na psa u plotu. "My name is Lukas." Lukáš s Lucasem si dělají fotku. Hned jsou kamarádi. Procházíme kolem místních obchůdků a hospůdek. "To ceviche bych chtěl ochutnat." "A co to je?" "To nevím, ale mají to všude."
Večeříme zpátky v Carrillu. Rýži s mořskými plody a casado s kuřecím masem. Stihneme ještě západ slunce a večerní procházku po pláži.
Pura Vida!
G&L
Žádné komentáře:
Okomentovat